(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Ná stát a svtový mír"



\m 



no 






Kuffner, Hanuš 

Nas stát a světový mir 







DB 

2.15 




7.. 



r ^i-v-ť. 



I||||linmuwini|||in^^ 



Š KUFFNER: 



/ V 



NAS STAŤ 

A SVĚTOVÝ 

MÍR 



A 






D 



XX 



S 5 MAPAMI. 



NÁKLADEfTl ČESKÉHO LIDOVÉHO KNIHKUPECTVÍ A ANTU 1 

KVARIÁTU (JOSEF SPRINGER) PRAHA-L, JÍLSKÁ UL Č, 24. 
I FILIÁLKA NA KRÁL -VINOHRADECH. I 

tSllllIllllll.Nuu^llllUllllIIlllllIIIIU.nu.uillllIllllilIlto 



W 

*• 



Digitized by the Internet Archive 
in 2013 



http://archive.org/details/nsttsvtovmrOOkuff 



i-. / •.■";-. í 



H A N U Š 



K U F F N E R 

\ 0' r ' 



f v 



NAS STAŤ 
A SVĚTOVÝ MIR 





S 5 MAPAMI. 






NÁKLADEM ČESKÉHO LIDOVÉHO KNIHKUPECTVÍ A ANTI- 
KVARIÁTU (JOSEK SPRINGER) PRAHA-I., JÍLSKA UL. ČÍS. 24 
FILIÁLKA NA KRAL.-V1NOHRADECH. 



iá 



í r 



y<3 



Caveant consulcs ! 

Trest Memorand/1, podaného 
povolaným činitelům koncem 
léta r. 1917. 

V Nuslích, dne 28. listopadu 1918. 




ÚVOD. 



Němci, zdá se, nechápou dosud plný význam utrpěné 
porážky svých 'snu o svétovládě. 

Mírový sjezd budíc se tentokráte valjně lišiti od ob- 
vyklých dosud sjezdu diplomatických. Nebude pouhým 
zakončením souboje dvou Či několika státu nebo monarchů. 

Nechápou však ani mnozí z našinců, jak dokazuje 
náčrtek ^československého státu*, kolující po vlastech 
a vystrkovaný za výkladními skříněmi. 

Třeba rázně se ozvat proti takovýmhle, velmi ne- 
vhod projevovaným představám: Nedochůdče loho 
druhu nezachovalo by svobody v ohni života ni na sto 
let. Neobstálo by. 

Náměty a záměry doby jsou tentokráte vyšší pou- 
hého boi štva trůnů: změna základů všesvětových po- 
měrů. 

Tak aspoň hlásají věrohodní členově dohody, a v jich 
čele zástupcové nejmohutnějšího, hotového již světového 
bloku: národů a stáiů anglického jazyka. Hlásá a slibuje 
se svoboda a rovnost národů. Námět obrovského významu, 
ohromný v důsk/dcích. 

Nelze přestávati na ú/koprsých otázkách drobnoslátů. 
Třeba, naopak, pixhoupinuii se hned db vyšších sfér 
celkového světa. Teprve z nich pak vyvozovat důsledky 
i pro menvší pomeYy drobného státu. 



, 



Především nadešla doba vyřešiti trvale již otázku 
všeslovanskou. Teď, anebo nikdy vícel 

Lidstvu vrozena je vrtkavost. Bez ni nebylo by 
důslednosti, Napravují se vzájemné, a výslednicí je trvan- 
livost poměrů, zkušenostmi tvrzená. Co splodi doba, 
druhá zvrtne. Potomstvu nehodí se vždy názory a zá- 
vazky předků. Vhod bývá jedno: bezpečné základy bu- 
doucího bydla. Námět pro starostlivé rozšafného otce, 
opatřiti takové základy potomstvu. 

S tohoto hlediska třciba posuzovat cíle naše a úlohy 
na sjezdu mírovém. — 

Trvalý mír, dnes obecné přání, je vždy otázkou sil: 
umet mír i vnutiť. Za vojny projevil se takovým si- 
lákem pouze blok Států anglického jazyka, širomořský. 
Popivé vystoupil také, ač nehotový ještě zcela, blok 
států románských, středozemský. Vedle nich obou vy- 
bředla žalostné naše slovanská chabost Ač Ruská říše 
v souvislosti své byla největší všech, rozpadlo se Rusko 
v prach pivní mezi všemi. Mylné přičítá se příčina toho 
pouzo, vnitřní jeho rozháranosti, a naší 'slovanské povaze. 
Výklad neúpLný. Příčiny vézí i v jiném 

Rozháranost i povahu spůsobily politické poměry po- 
všechné. Tisícileté umělé štvanice politické různými pan- 
stvy, v jichž zájmu bylo Slovanstvo tříštit 

Panstva však dnes pominula, a s nimi důvody štva- 
nic. Tuhle závadu odstranit čas./m, nebude tak obtížno, 
přičiníme -li se záhy a vážně. 

Druhá z příčin zvláštních zůstává, pomíjena, ač právě 
teď je nejdůležitější: territoriální. 

Na řádné úpravě obvodních poměrů závisí veškera 
budoucnost Slovanstva, jeho rovnosti mezi národy, jcjio 
svobody; leč i také trvalost vytouženého světového míru. 
Proto jest otázka úpravy poměrů vše slovanských zároveň 
otázkou významně všesvětovou, nejpalčivější všech Svět 
u vlastním zájmu je nucen rozřešit především ji. A míni- 
li zástupcové hotového již bloku širomořského vážně svůj 
námět o svobodě a rovnosti národů světa, nelze, aby ne*- 
byla tato otázka i jejich přední snahou.: 

Směle, leč i důsledně do posledních konců, mohou 
a musí naši zástupci sjejzdoví vystoupit především s ná- 
vrhy a nároky s tohoto zřetele. Jim zvláště náleží tak, 
co vyslancům národa ze slovanských nejvyspělejšího. 



Leč pozor! Otázka ni tak není ježte dokonale vyjá- 
dřena. Na pořad třeba rozvinout otáizku celého pásma 
soušového, jehož je Slovanstvo pouhým, byť i nejčelněj- 
ším členem. 

Do pásma toho, přírodou vymezeného, náleží celý 
východ Evropy, počínaje Labskou čarou a kolmicí od- 
tud k Šumavě a jižné dále 'směrem přes Alpy k středo- 
kratům Jadranu, a dákj úžinou Otrantskou až po západní 
cíp Kréty. V Asii pak západní, a severní lem Anatolie, 
Kavkaz, Turkestan a Sibiř. 

Ejhle meze třetího ze světových pásem, jehož všecky 
národy náleží spojit v jedinou slávu, svaz zájmový, rovno- 
cenný vahou slova i významu na poradách »o světovém 
dobru « se zástupci druhých dvou bloků plemcjne bílého, 
a čtvrtého, žlutého 

V Evropě tudíž třeba pojmouti do svazu pásma Sou- 
šového vedle Slovanu i státy nordickč (Dánsko, Norsko, 
Švédsko a Finsko), na. Balkáně pak Řecko a Rumunsko. 

životný zájem všech těchto součástí pásma je týž: 
všecky jo vize tqrritoriální poloha; a všem jim kážou po- 
měry místní i světové, postupovat hospodářsky i politicky 
ve všem jednotně. 

Zájmem, všem jim společným, je úprava bezpečnost- 
ních poměrů v Střední Evropě, a mezi uěmi zvláště úprava 
bezpečného západního pomezí 

Do těchto zájmu náleží pak arci i také náležité vy- 
řešení otázky bezpečnostních pomélrů západní okrajiny 
soušového bloku v podrobnostech, tudíž i bezpečnosti 
Českého státu. 

Ejhle úkol, očekávající našo sjezdové vyslance a zá- 
stupce. Zajisté nemalý, a daleko těžší, vážnější a spleti- 
tější, než sobě tvůrcové naivní oné mapičky představo- 
vali. Otázku hranic českého státu nelze dnes více řešit 
o sobě, nýbrž pouze v souvislosti s celou pásmovou, a 
celkovou světovou. 

Není to již také rozbor pouhých otázek »všclidových« 
a »hmotne sociálních* , byť jinak sebe naléhavějších a 
důležitějších. 

Teprve v řádném rámci lze luštit bezpečnost novotvarů. 




6 
1 



NEDOCHŮDČE. 



Není trcínějšího názvu pro navrhovaný, v obchodech 
úsilné rozšiřovaný obraz »Ceskoslovenskč republiky*. 

Pro stát nelze ani horšího tvaru zvolit. 

Dvč strašlivé vady vytýkáme: přílišně protáhlý 
(šlejškovitý) tvar; a druhou, že souvisí s oporou pouze 
na jednom z konců., Se tří stran délky zůstává »i epublLka* 
obklopena nepřítelem. 

Takhle by se nezabezpečila svoboda a budoucnost 
národa. Co do »svobody«: málo po ní, ncdovqdeš-li ji 
uhájit i samoljen. 

Našim státníkům je dnes úkol velice usnadněn. Zájmy 
naše budoucí jsou totožný s propagovanými zájmy světa, 
Dohody. Záleží, Dohodě dokonale osvětlit užší vnitřní 
poměry a požadavky stfedocv ropfeké. Upozornit, jak třeba 
zařídit Němectvo i nás, novotvary, má*-li býti proveditelnou 
idea světového! míru. 

Rozhodují poměry a okolnosti Dnešní hledisko třeba 
lišit od včerejšího, kdy byli jsme ještě pod karabáčem 
vševlády německé a maďarské. Máme na mysli hlavné 
vžilou bázeň před » hlasovým počtem Němců «. Typický 
pro bývalé poměry, dnes však zhola zbytečný strach, 
že bychom »ncztrávili své Něrnce« přibrané. 

Tak jest i se vznikem mapky t. zv. sťátu »Ceskoslo- 
venského*: slepcnka pouhých tří částic národního pří- 
slušenstva. 

6 



Nedostatek sebedůvěry a zbytek otrockého strachu 
o zlatou svobodu brání také ozvat se rázně v koncertě 
národů svobodných, že nebude trvalé svobody národa, 
nebude-li dosavadnímu násilníkovi vyrváno, čeho se ná- 
silím zmocnil., co jeho sílu zakládá, nás však seslabuje 
a čeho nezbytně potřebujeme, chceme-li úkolům svým 
dostát v rámci světové dohody. 

Národ, nejsoucí vlastníkem své půdy, není osvobozen, 
poněvadž nikdy nepře/stane jeho odvislost na cizáckém 
držiteli pozemků. Nikdy také nebude hájit vlast, jíž prostě 
nemá. Neosvobozuje, kdo bojí se vyhnat loupežníka 
z uloupeného statku a šetře citů potomstva lupičova, nutí 
potomstvo právních majetníků do otrockých služeb. 

Dnes Němectvo a Maďarstvo je poraženo. Třeba 
dovršit bezohledně dílo svobody a myslet do budoucna: 
navždy vyhubit ideu panstev a rytířů. Němec tvo ve 
všem opíralo se o svou početní převahu. Ryze vo- 
jáčka zásada, zásada vlků. Tu třeba nasadit páky: 
oslabit počet Němectva. Bezpráví se nespusobí: všejeko 
Němectvo jc\ potomstvo násilně zněmčených národů. 
Gallové jako Slované — všecko bylo násilně němčeno. 
Jádro Němectva, jižní, chtít odněmčovat, nemělo by už 
smyslu. Obvod však severní, Prusko, u nás pak Rakousy 
a naše země alpské, nesmí být šetřeny. Území vrácena 
vlastníkům pravým (Eisoísy-Lotrínky, Lužice, Slezsko, 
líolštýnsko atd. atd«) odejmou Němectvu výbojnosti. 
Zánikem Pruska zbaví se i Němectvo upíra Převrácený 
poměr politický i mocenských poměrů ve světě, zvrátí 
i setrvačnost německou. Známo konečně, že není národ- 
nostně chabějšího lidu nad Němce. Tahle rostlina postrádá 
kořenů. Pruské němectví je na veskrz výplodkim nové, 
místy nejnovější doby. Hmotný prospěch uspíší přeměnu 
německých generací Zbytečný ohavy z počtu Němců. 
Vliv na poněmčilec nebude už pouze s naší strany. 

Mapkou navrhovaný stát je torsem i s historického 
hlediska. 

Snaha českých vládců, rozšířit Cechy o Lužice a Slez. 
'sko měla vždy vojensky politický podnět: získat širší 
základnu a zjednodušit frontu vůči rostoucímu panství 
německému. 



Přemysl Otakar II. poprvé vyložil potřebu opřít se 
o široké pozadí Slovanstva, totožného s ideou Soušového 
pásma. Jaký rozdíl státnické prozíravosti: jeho výklady 
tehdejší, a spokojenost dnešní s bědným našim nedochůd- 
četem! Uzemni nestvůrou, na šířku příliš protáhlou a s hra- 
nicí na jihu ke všemu navéskrz otevřenou! Nespůsobí 
potíží » Československou republiku* — tu v mapé znázor- 
nei^HU^- přepadnout náhle, rázem ji roztřetit, a třetiny 
po-iibosti jednotlivé rozemlít na padrť prvé, než by i jen 
s to byly se shlučit. 

Koalice dohodová staví se na záisadu společné hajby 
světového míru. Účele nebude dostiženo, nebudou-li zá- 
klady změněny: zaviní se že stihne pohroma jednoho 
z členů dohody, nás Cechy, prvé, než přitrhnou posilci 
na pomoc. Na prázdno a na zkázu vyznéia by pro nás 
krásná nejslibnější hesla Svobodová. 

Mapka v obchodech prodávaná uznává Němcctvu 
práva, ohrožovat nás i v budoucnosti. Sankcionuje němec- 
ké klíny mezi državou Slovanů západních, severních a již- 
ních Usnadňuje Němectvu útočil oblíbeným způsobem: 
obchvatem. (Viz rudou plochu na pří l . č. 1.) 

Nedbalou o naše zájmy habsburskou politikou ztra- 
ceny Slezsko i obě Lužice na severu. Němectvo zaklíno- 
valo se mezi nás a bratry Jihoslovanv v zemích alpských 
na důležitém Dunaji, zaklínilo se mocně i mezi nás a 
polský kmen na severovýchodě Smrtelný obchvat vyvr- 
cholen jednotou Němcctva s Maďarstvem. 

Nic plátno dnešní vítězství světa, ostavite-li německé 
klíny ve slovanském těle. Osten budoucích sporů a zá- 
pasů! Němectvo bude mít spolehlivých základen, pokra- 
čovat u výboji dnes přerušeném. 

Příliš široké vrstvy světa jsou diKis súrastněny. Ani 
nelze předpokládat, že by všecky stejně mohly být zasvě- 
ceny a zainteresovány do podrobností naší otázky. Třvtha 
je zasvěcovat, vysvětlovat. Není naprosto spolehli- 
vých zánik, že by přísti pokolení souhlasila se vším. 
na čem se usnese dnešní. Třeba tedy aspoň věcně záleži- 
tosti tak uspořádat, aby nebylo pak již lze měnit na zá- 
kladech. Třeba základy tak rozmysLně upravit, aby ne- 
vzniklo ni chuti, na změny: zřídit silné samostatné 'státy 
neněmecké, vystrojit je silně a zaručit dobu, aby se 

8 



zakořenily. Vložit do Němec silné garanční posádky na 
dobu lidského věku, ze všech národů Dohody složené, 
rok co rok střídané. Kdy pak naskytne se znova takové 
!9olidaťity celého světa! Tak nadšené přímo choutky 
» osvobozovat* a právě* od Němců! Třeba v osvo- 
bozených krajištích vracet osvobozencům i původní jazyk 
mateřský., 

Nemíníme rvát jazyk nynější generaci. Do dálky, 
budoucnosti, však třeba důsledně již t; ď pracovat školní 
i politickou výchovou. 

Zuby nehty třeba však bránit aby nešťastný tvar 
dnes malovaného obrazu >československé« republiky 
nebyl trvale sankcionován mírovou konferencí! 

Námitky, na bývalého otroka »ohlcdáře« připomínající, 
nesmějí se stát přesvědčením celého národa a Dohody. 

Teklo-li již tolik krve a znličeno-li již tolik majetku, 
nechť stalo se i za svobodu částic, jež jinak propadly by 
věčné porobě a staly by se nezbytně — dříve či později 
— příčinou, obnovených zápasů. Proč" tedy, kdy Němectvo 
právě katastrofálně poraženo, vojna ještě není zkonco- 
vána a poslední slovo nevyřknuto, proč nepotřít sou- 
časně hned i bezprávnou ješitnost německou, chlubí-li 
se početní svou 'silou, kdyžté ta síla záleží v pr va- 
kách příslušnictva cizích, neněmeckých národu a 
plemen? Proč nesáhnout hned Lď na tenhle kořen 
zla kdy nevzejdou z toho už pražádné větši oběti? — 
Relativně trvalý mír lze zabezpečit pouze trvalou 
osvobodou Fryzů Dánů, Pomořanů baltických na 
severu, našich Lužičanu. Slezanů našich i polských, 
Srbů v Nižňansku a Zavidoťsku Javorčanů v ZaV 
šumaví a kmene českého i slovinského původu v Ra* 
kousích a zemích alpských, na důležitém středním Du- 
naji Totéž platí o příslušnících národů Maďarstvcm po- 
robených a maďarisovan>'ch. 

Ze zsílených takto novotvaru nevzejde Dohodě pra- 
žádného nebezpečí. Ni jediný z osvobozených takto národů 
nebude s to ohrožovat kdy kteroukoli z velmocí. Jak 
prospějí naopak celkovému zájmu, obecnému pokoji svě- 
tovému svým zmohutněním! 



Tenkráte teprv, sám-li náležitě silen, vystrojen a 
bezpečen, starte se kterýkoli z nárazníku, zřízených na 
obvodu zbylého Nčmoctva, i schopným článkem celku. 
Pouze takovými nárazníky zaštítěn, bude svěť s to, od- 
dati se klidnému dalšímu rozvoji. 

Nárazníky musí být, má-li být pokoje i mezi veil- 
mocemi svčta. I velikým svčtovým blokům svétbvé ko- 
alice je třeba včasné se opatřit, aby se nebezpečné vždy 
>třecí« plochy velmocenské* odstranily. 

Nedochůdče, znázorňované zmíněnou už mapou, ne- 
bylo by však ani schopným »njáirazníkem«. 



ZÁJMOVÁ PÁSMA. 

(Viz mapku čís. 2.) 



Povaha a prostředky sídlišté určují povahu i zájmy 
národů a piťjmen. 

Tvar Evropy — známá podoba ženy. Pás této na- 
chátzí se v prostoru mezi ústím Labe a. Jadranem. Vý- 
chodní od pasu má pevnina svůj jednotný ráz; jak co 
do povahy kraje/, tak i obyvatel: širokost a strnulost. 
I moře tu buď zamrzající, anebo lze snadno zvenčí je 
uzavřít. 

Obyvatelstvo převahou slovanské! Význačný jeho rys: 
záliba v klidu a pohodlí. V té základní vlastnosti povahové 
koření i základní zlo: sklon k nesvortWsli a snadnému 
rozkladu svazu. Nápadná nehybnost, ba lhostejnost ve 
chvílích hrozícího nebezpečí. Náhle ss\ vzchopit k činu, 
je slovanské duši zhloubí duše protivilo. Ani velkok^pé 
pomůcky moderního styku a pohybu mnoho tu nezměnily. 

Při tom však není nadšenějšího svobodářo, ani roz- 
hodnějšího odpůrce poroby nad Slovana. Arci také ne 
ochotnčjšího materiálu poddanství. Pohodlnická labužnost 
a sobčstačnost obrazí "se i v nárrodni politice, obzvláště 
vnější. Propást ehvíly obrany a opatři/ni, tteba i svoboda 
byla v sázce, je všedním zjevem. Nebyla bez podkladu 
známá hříčka slov platící u Nčmcú o Slovanech: Slavě — 
Skiave; t. j. Slovan — otrok (vlastné »žlabaw«; požitkář)! 

11 



Z líné pohodlí milovn^sti Slovajni i bratra dopouštěl po- 
robovat. 

Slovanstvo tíhlo vždy ke svobodářskému tvaru státu. 
Ku vládč obce, nikoli jedince všemocného, ač pravé ta 
forma státu Slovanům zvtáótó bývala osudnou Obcím 
slovanským valné se ncdafívalo, nebyl-li v Cele státinicky 
silný jedinec. V žádném z plemen svétových ne vyškytalo 
se tolik zrádců společné věci z důvodů ryze osobních, 
pohodlnářských. Stačí vzpomenout našich »()tíku«, a pol- 
ského zkazomVsného práva »veta« v »fteči pospolité*. 

Naproti, s druhé strany Evropina pásu, jeví sj, jiný 
vývoj. Tésný prostot , hustota obyvatelstva a sousedství 
hybného more vykonává opačný vliv. Vysvětlitelná je 
živá strhující letora středozemního plemene Romanů. Rada 
mužů svétoboreu odtud vyšla. Zde kotvi i zocelená 
povaha podnikavého širomořského plemeno anglického. 
Obdobné našlo lu podmínky vzniku, kdy/, římské cí- 
sařství zhynulo, { vý hojné Ncm ,etví. Záhy začalo se tlačit 
smérem nejslabšího odporu, do zemí politické stotťstavy 
hromadných vlád. »Drang nach Osten* 1 zahájen strašli- 
vým zápasem némc/cko-slovan skvrn. 

Doj o Labskou čáru a Dunajské koryto! 

Vojensky zřízená; jednotné vedena moc proti ne- 
svorným milovníkům osobního pohodlí! Důvěřivost slo- 
vanská nechápala životný přímo záj.m plemene, který 
mu káže, aby se nedalo odtlačit od čáry svého životného 
bezpečí, od pásu Evropy. Životný zájem kázal, zachovat 
s!i přístavů širomořských Labskou čáru a přímou spojku 
odtud k jihu přes Cechy do Terstu a odtud po Jadranu 
ke Koryntu a Smyrno Za tu váiu být zatlačeno, znamená 
vezení pro všejpko východoevropské plémé; nenáhlé chřad- 
nutí a smutný zánik svobody. Bez moře širého není živ- 
nosti pro národ; ani prostředku trvalé budoucnosti. 

Přístavy Hamburk, Terst, Valona, a silně odolné 
Čechy tvoří mezbytnou oporu slovanské budoucnosti. Slo- 
vanstvo, a všqcko zájmové pásmo východní Souše, má-li 
být zachováno sobe, musí vládnout svými vhodnými pří- 
stavy, na jihu i severu. A to opfenými i za bezpečený mi 
už za dob plného míru! 

12 



Zkusilo už Slovanstvo, jaké byly následky , že Labská 
čára a Dunajské koryto byly mu vyrvány, a Praha že 
zbavena schopndsti ovládat oba veletoky. 

Pán Labské čáry je pánem i Jutských průlivů i celého 
Baltu. A Dunaj v módi Némectva poltí, tříští a zdolává 
jednotnou sílu Slovanstva. Dnešní světová válka jako ma- 
jákem osvčtlila rozpolohu vécí. Od ústí Labe jako povo- 
deň dral se vliv Nčmecťví po Labi na východ podél obou 
břehů Baltu. Myšlénce Něm./ctví po Labi získány Balt 
a Prusko; po Baltu Rusko. Záměry jeho už už zachvaco- 
valy Ural, a v území za Uralem. 

A na jihu po Dunaji Balkán, Bospor, AnatoLsko 
i Bagdad! 

Cíle Némectva dahjko převyšovaly rozmach nékdejší 
svěltovlády Říma. Jak virtuosně tu pracováno protilehlými 
hesly: »spojenýmii silami « a » rozděl — ovládneš!* 

Stromy na štěstí nerostou do nr/be. Pozdě, leč přece 
dostal se ke slovu zájem. Chamtivost německá ohrožovala 
svět. Vzájemnost národů promluvila. Buď pokoj mezi ná- 
rody a škůdce) ať trvale učiněni je neškodným- 

Kéž děje se tak pravými prostředky! A kéž ne opět 
polovičatě! 

Nelze však po Jiných stupínkách se vracot, než se 
přišlo. Pořad je vytčen: národy — plemenná pásma — 
ceíek světa! 

Zájem národů káže utvořit svazy plemen, a v zájmu 
plemen — 'svaz celku lidstva Roztříštěnost znamená zma- 
fcejk, a zmatek? Co jiněho je než stálý boj! Pečovat o 
trvalý zmatek je v zájmu panstvíchtivého, výbojnického 
plemene. Německá jsou obě hesla: »rozděl — ovládne|jš« , 
a vojenské: >na vnitřní čáře biji* 

Tak vítězilo Němectví; však jen potud, pokud naproti 
se nepostavil — sjednocený svět. 

Světovému míru zdrávo je pouze přirozené trojí" 
pásmo evropských zájmů (viz mapku č. 2): 

Soušové: na východ od čáry Hamburk — Čechy — 
Terst — Jadran — Kréta. 

Středozemní (Románské): na západ od Rýna alpského 
rozvodí přítoků Dunaje a Jadranu; 

13 



Pásmo oceánské (anglického jazyka): všecko zámoří 
vůbec, s pobřežím sevtjromořským, vla l stí Frýzú na pev- 
nině; a nezbytnými spojkami se zámořím. 

Němectvo sluší směsUnat do rámce odkud se zvedlo: 
prostor mezi pásmy, mezi Rýn a podnož Šumavy. 

Příčinám třeba bráinit; nikoli (pozdě) pouhým ná- 
sledkům zla! 

Předpoklad je ovšem pevná vůle všech dohodců; a 
politika ^otevřených dveří* Tomu arci věř, kdo chceš 
á můžt/š. Slabým nikdo nezazlí, budou-li z prvá hned 
žádati hmotných záruk, t. j. prostředků, aby potomstvo 
i vlastní silou mohlo se hájit, kdyby okolnosti kázaly. 

Dohoda, bohdá, u vlastním zájmu dopustí, aby vedle 
zřízených a hotových bloků západ/nich, svazil a zpevnil 
se také rovnocenný veliký blok východní, slovanský. 
Rovnoprávný: hlasem na poradách a v péCi o blaho světa 

Němectvo svým poetem i po vojně zůstane nebez- 
pečným silákem. Cas hojí všecky rány. I německé se za- 
hojí. S blahobytem bude se vedle vzpomínek vracet i touha 
po někdejší slávě a moci. Zatlaěí i sama příroda, ť'zké 
meze otciny nepostačí množícímu se pokolení Němců 
Spůsobí, že obživne časem < pěl i rozpínavost Němec-tva. 

Nebezpečnost jeho zvyšuje poloha jeho sídel v^edí 
na třecí ploše životních zájmů všech tří 
skupin velikých evropských plemen. V pá- 
su Evropy! 

Patnáct set let poučilo Evnipu i celý svět. že 
Némectví je kazimír nenapravitelný. Uezohledný rušitel 
práv a pokoje. 

Z toho vyplývá, že Němectvo i po vojně zůstane 
v popředí úvah a péče světové Dohody. 

Otázka trvalého míru je však právě otázkou, jak se 
opatřit vůči rušiteli práv a pokoje Především pak tedy 
otázkou budoucí úpravy střední Evropy — 

Národ náš od pradávna již - určitě" <kI úsvitu »dej:in« 
— stojí v bojovém střehu vůěi západnickým světoborcům 
Nezdolala jej také nepřátelská síla O samostatnost připra- 
vila jej podvodná činnost králů z německého rodu Habs- 
burků. Tisíciletými boji nabyli jsme zajisté zkušeností 
i zralosti úsudku o tom, jak třeba utvářit střední Evropu, 

14 



aby mohl tu zavládnout aspoň relativné pokoj a mír. Jsme 
dodnes pilířem východu; přední hlídkou Soušové skupiny. 
Je zjevno, že nelze 1 kazimíra ušetřit velmi znač- 
ných ztrát územních i početních. Ze je nezbytno roz- 
metat Prusko a bývalé Rakousko- Uhersko úpLně; zřídit na 
jich místě kordon sml-žních, relativně silných, odolných 
*nictýkavek« ; upravit jejich hranice s hlediska vojensky 
výhodného — vůči Němectva i blokům Dohody — a vy- 
kázat zbylému Němcclvu přesně meze sídlišť; i svobodný 
v nich má rodní rozmach. 

lile, jakou střední Evropu káže se stanoviska vojen- 
sky politického zájem našeho národa, lé© i také zájem 
světového míru (viz mapku č. 3.): 

Německo zbavené schopnosti doby varné, obemknuté 
se všech siram Státními útvary, jichž ráz a zájem národní 
by nepřipouštěl, dobrovolně znovu splynout s Němectvem. 
Německo .obklopené neutrálními djrobnostláty , jichž ráz 
»mezinárodních netýkavek^ okamžitě a samočinně by 
zvedl všecky světové (či aspoň evropské) svazy, kdyby 
se Němectvo přece kdy pokusilo p některý z .nich. 

Němectvo zbavené přímého styku s velmocemi a moři. 
Ani vodili dráhy světového obchodu po Rýnu Vezeřc, 
Labi a Dunaji nesmějí být více Vlastni doménou Němců. 

V moc drobnostátii, s Němectvem sousedících, dostane 
se (podle délky hramic) po jednom či několika přechodech 
přes každou z těchto řek, kdekoli jsou hranicí, i s roz- 
lehlým zámostím na německé straně, l^eč i pohraničných, 
vojensky významných pásů se všemi vchody a východy 
na straně německých sídlišť. / 

Takové hmotné záruky udusí v zárodku obnovené 
sny o panství Nčmectva, anižby jitřily, budou-li v ni- 
kách národů mírumilovných. Osvědčí se zvláště v dobách 
pozdějších, až by se prodlením věků změnit snad měly 
názory potomstva ma »'svčitový mír«. 

Světový obchod Němectva záviset musí na přátelských 
stykách se sousedstvem. 

A mezi sousedy Němectva musí být solidárního zá- 
vazku, přerušit současně obchodní styky s Němectvem; 
kdykoli všecko anebo některý z jeho členů, kouti by 
měl záměry nepřátelské. Němectvo zavázané i podmínka, 



nevydržovat za míru žádných stalých vojsk, převyšujících 
nezbytnou míru potřeby a vnitřního pořádku. Míra ta vy- 
jádřena procenty jako vůbec u všech ostatních států 
svčta. 

Podmínkou další; odebrat Némccrvu všecku nadby- 
tečnou válečnou výstroj o výzbroj vůbec. A zabránit, aby 
budoucí Nemectvo stavélo, či vůbec vydržovalo si závody 
Vojensky průmyslové. Zádoucno, aby budoucí mapa ne- 
vykazovala leč prostor těchto někdejších článků někdej- 
šího Německa: Vestfálska, Saska, Bavorska, Hešcnska, 
Virtemberska a Badenska. V mezích, značkovaných 
připojenou mapkou (č. 3). Jinak — po našem českém ná- 
zoru — nebude Evropč ni svém překážet, spojí-li se tem/to 
zbytek »Némecka«, po způsobu ostatních velkých plemen, 
třeba i v jednotný svaz nčmerkých států. 

Sousedstva Němectva nejsou nám (a Slovanům vůbec) 
nikterak lhostejná. Aniž otázka, jakého budou jazyka 
převládajícího. 

Dnes je příležitost, napravit násilné zločiny, do dnes 
na Tkás Nemectvem páchané. I náš vlastní, český zájem 
káže zasadit se na konferencích mírových o přímé a 
volné obchodní dráhy k mořím Otázka je zároveň klíčem 
rozluštit otázku rovného prá/a světových plemen 

O novotvarech na Labské Čáře a n: rzbytnosti odnémrit. 
co kdy politicky bylo němčeno, byla už zmínka. Na ostatní 
části severního Německa bývalého mají se věci jinak Ty 
kraje spadají v dosah Siromofskč skupiny zájmové, svojí 
protektorky přirozené. Zájem káže i tu se zabezpečit před 
obrorinou tendencí Néraectva. Samostatný drobnostát, Vc- 
zeramsko, zřízený z Hannoverská, Brunšvicka, Oldenbur- 
ska a z čYnstč sejverních Vestfal, nebude nijak vadit zá- 
jmům Soušové skupiny. Pobřeží severomořské, v rukách 
a pod stráží takového souseda, bude — naopak — Sou- 
šové skupiné zárukou pokoje. I Nizozemsko, rozšířené 
o proužek územní, vyznačený na mapkách č. 1. a 3. 

Do zájmového pásma již románského náleží rozhodné 
všeliké ostatní, západní a jižné okraje rezervací né- 
jneckých: B e 1 gi e až k Rýnu (místy i za řeku) zvětšená. 
-Lucembursko, sem případné vtélené , Francouské 
Stř-edorýní (ci francouzské Porýnsko o Dolní 
Falc zvětšené (t j., roku 1871 od Francie odtržená část 
16 



Elsasu a Lotrink; se vší půdou levorýnskou; na severu 
až k Moželii) s rozlehlými zámostími v Koby lancích. Mo- 
huči a Stražburku. 

Stejně i s »nárazníkem« na jihu, spolkovým fetatem 
Švýcarským., K němu radno připojit, co zbyde z Ty- 
rolska a Vorarlberská po vtělení jižního Tyrolska do Itálie. 
Tak by se alpská, přehrada "stala i politickou mezí mezi 
Němectvem a Itálii; tfrpi plocha mezi oběma by zmizela. 
Pojetím i tohoto »nárazníku« do oblasti románských zájmů 
přestaly by obavy z posily německého živlu ve Švýcarech. 

Celý jihovýchod Evropy, východně od Jinu, 
od západní Solnohradské hranice (Královské jezero včí- 
távaje) do západních mezí Korutan ska, Přímořská a stře- 
dokrat Jadranu, náleží rozhodně do pásma životních zá- 
jmů Soušového plemene, východního. 

Našemu českému kmeni, leč i celému slovanskému 
plemeni, nesmírně musí záležet na pilné obrodě volného 
Jihoslovanstva. Od našich hranic t j. od Dunaje až na 
jih Balkánu. Síla a vhodné zřízení alpských našich pobra- 
timů, s pevnou oporou v nás a v ostatním Slovanstvu; 
zabrání, aby se opakoval osudný vlom německého klínu 
Dunajskými vraty. I Srbové panonští nejednou mívali <své 
pluky v těsné družbě bojové po' našem boku. Netřeba 
dbáti německy tendenčních výkladů dřevních dějin. Třeba 
stříci se jen starých slovanských chyb. Vždy znovu daří- 
valo se Ňěmectvu, intrikami a násilím rozdírat a konečně 
i zpřetrhat 'svazky naše na množství nesvorných částic. 
Světová vojna a konference mírové bohdá spůsobí trvale, že 
Balkán přestane být umělým doutnfikem v nikách cizoty. 

S naprostým výhostem Turků a německého "vlivu 
bude lze uklidnit a sloučit i rozvaděné bratrstvo Srbínů 
a Bulharů Sloučením Bulharů se Srby a Slovinci, leč 
také Albánie a konečně li celého Štýrska. Korutan i Kra- 
jiny, bude dána půda a prostor, na němž se bratři i ma- 
jetkově dovedou srovnat. 

Středomezí, na mapce znázorněné, je novotvar 
pouze případný, nestranné pásmo 'styků hospodářských 
mezi Cechy a Jihoslovany. Krajiště, jež naprosto třeba 
odněmčiL Ryze obchodnická spojka, zajišťující Čechám 
najmě i sůl, po yl^stech českých nikde nedobytnou. Za- 
hrnuje Solnohradsko s Reichenhalskem, zbytky Rakous 
obojích, pokud nebudou če*ské či srbské a západní pás 

17 



* A 



1 



Uher jižné od Možané, a západně od čáry Ráb — Stol. 
Bělehrad — jižní břeh Blatenského jezera a celou Somoď. 

Sedmihradskem a rumunskými částěmi Uher, Buko- 
viny a BesJsarabic rozšířené Rumunsko nebude se už, 
doufejme, zdráhat zřeknouti se Dobrudži. Pak už jediný 
pouze osten by ohrožoval pokoj evropského jihu: otázka 
Terstu a Rjeky, o níž tolik teď hluku 

Choulostivou tut<» otázku po našem názoru, lze také 
rozluštím způsobem nestranného nárazníku, zřízeného 
z celého vůbec 1'římoří a Istrie. Všech vnějších 
tendeneí politických prostý obchodnický stát, přísné ne- 
stranný, určitě uklidní Itálii i Jihoslovanstvo. Zvláště, 
bude-Ji prohlášen na konferencích netýkavkou*, a přiznán 
hJavním slovanským tržištěm na Jadranu. 

Zbývá oblast pr<> Maďarstvo. Xá rudek od po- 
čátku svých dějin do konce důsledný: žil a panoval vždy 
jen kruté na cize útraty. Strašných Spoust natropilo jeho 
řádéní v poslední dobé na naší Slováci Lee i v Srbstvu 
a Rumunstvu. Nelze trpět, aby plemeni, všemu mírumi- 
lovnému lidstvu nepřátelskému, zůstavena byla jazyková 
a majetková kořisť sotva pár desítek let stará a způsobem 
nejhanebnějšího násilí nabytá Všech důkazů a pák bude 
třeba nasadit na konferencích, aby sraženo bylo Maďar- 
stvo do mezí, i tak jemu sotva ještě příslušných: na 
oblasť Kumánú a Jazyků mezi Ti sou a Dunajem; a do 
prostoru mezi Dunajem, Dravou a Blatenským jezerem 
s druhé strany Dunaj • Vše co leží jižně mezí. 
vytCených České obci a co lc\ži severně Srbské i západně 
Rumunské říše. — — 

Taková tedy mapa budoucí Střední Evropy se stano- 
viska potřeby a zájmů našeho národa; ler i eelé Evropy 
a světového míru. Připojený schematický náčrt č. 4. je 
obrazem nového skupení. Soustavou apolitických nctýka- 
veke, pod záxukou solidární ochrany dohodové, kruhem 
kolkol Němcctva položených, staViti se bude — aspoň 
dohledně — i vojny vůbec. Neméně však stálá, vojínským 
Němeetvcm vzbuzovaná a živená horeěka národů Vý- 
slovně žádat na dohodě, aby tak prosadila; aby dala, co 
je nezbytno pro naši budoucnost a její bezpečnost', je 
povinností našich zástupců. Na ochotě Dohody poznáme 
neklamně co pravdy a kolik upřímnosti je v popěvku o za- 
slíbené >frvalé svobodě a věčném míru*. 

J8 



Co jsou „Nárazníky"? 



(Viz obr. 3.) 



Politický »nárazník« — jako u parních strojů: chrá- 
nidlo pro případ srážek. Vložka tudíž mezi velmoce, aby 
nebylo mezi nimi bezprostředné třecí plochy: hádek o 
pomezí; o jednotlivá, oběma stranám vojensky čí politicky 
důležitá územíčka. Zabránit strašlivým vojnám pro před- 
mčty celkem jen nepatrné. Také: odvrátit od velmocí 
nebezpečí válečného přepadu uprostřed míru. Tudíž: pro- 
středek, získat času. uchystat se na najbu. Obyčejně (sta- 
novuje Se »náťazníkcm« sám předmět sporu. Předpoklad 
u všech »nárazníkú«: obapolná dohoda sporných stran, 
že zříkají se nároku na majetniictví sporného předmětu; 
že Žádná z nich nepřekročí vojensky práh smluveného 
ineutrálního pásu. Nárazník je tudíž zároveň také vždy 
územím nestranným. 

Nepostačuje však dohoda státu či národů pouze dvou 
přímo spolu sousedných. I jiným záleží, aby vojniám 
v okolí seč lze zabráněno. Působíť každá vojna rušivě 
na celek určitého páisma Maří pravidelné obchodní i hospo- 
dářské t styky. Ohrožuje i politickou rovnováhu sil. Jedna, 
podnikavější ze stran válčících, mohla by nebezpečně 
zesílit na úkor pokoje celého pásma. 

»Chránítko« je tak samo chráněno životním zájmem 
obce veškerého pásma. Stává se tak obecnou »netýkavkou« 
politickou. 

19 



Odtud nebezpečí pro rušitele zásady, Ze zvednou se 
proti němu vojensky případné i všiekni zá jemnící okolní, a 
10 případně všemi svými silami, aby žádným způsobem 
nebyl s to vůli svoji prosadit. Nebezpečí vlastní zkázy musí 
rušitele ohrožovat Tehda jen vyplňuje »náraznik« svůj 
účel. Ve strachu před následky rušby kotví záruka ne- 
dotknutelnosti; a záruka míru. 

Skutečným rušitelem pokoje může býti leč silák, spo- 
léhající na své 'schopnosti; a nevybíravý v prostfc<dcich. 
Vítězí, kdo umí nepřipraveného překvapit. Umíněný silák 
obyčejné saháj po prostředku náhlého přepadu. 

Má-lÍ tudíž »>nárazník« vyhovět svému účeli, je třeba 
dále, aby dovedl odvrátit od předmětu útoku nebezpečen- 
ství přepadu. Musí býti s to útočníka zadržet; získat druhé 
straně času, aby shrnout mohla síly na obranu. Ať pře- 
kážkami, jež příroda sama nakladla v cestu vojenskému 
prostupu snadnou háji tel ností, anebo vojenskou zřízeností. 

Je falešným a mohl by osudným býti názor, že ná- 
razník má být prost vojskového zřízení. Právě opak 
je pravdou : Nárazník je vojenskou stráží 
obou stran. Nestranným jc/n potud, že sám nesmí být 
politickým útočníkem. V tom ohledu účel a úkol jeho jo 
týž: být vždy pomocníkem pouze napadeného. LeC po- 
mocníkem platným. Musí tudíž umět okamžitě vojensky 
vyhovět. Podmínkou jeho bytosti: stálá bojo/á pohotovost 
a schopnost, zadržet útočníka do stoku vojsk strany na- 
padené.. 

Slabý nárazník není nárazníkem. Pouhý závoj nárazu 
nezadrží. »Chránítko« musí býti pevné Vlastní zájem 
velmocí mírumilovných ukládiá povinnost, nárazník svůj 
učinit odolným. Je štítem jejich vlastní bezpečnosti; vo- 
jenskou stráží i před vojem. On v přední čáře bránit má 
útočníkovi, aby ne/prodral se na území kryté jím strany 
politické; aby nepřítel nemohl vojnu vésti na území a 
útraty napadávaného. 

Vlastní zájem tudíž, nikoli útrpná laskavost, káže 
velmocem Dohody světové, zřídit kolem nebezpečného 
Němeotva řetěz silných, vojensky dobře zřízených náraz- 
níků. A zájem drobnost.Mů těch životní: nezříkat se práva 
požadovat, i případně rázně, aby stáry a vůbec svět, 
pokud chce být bezpečen a jimi přímo zaštítěn před ne- 

20 



. 



bezpečným, siltným věrolomcem, vyplnily přední povin- 
nost svoji: 

Drobnostáty nárazníkové opatřit všemi prostředky 
silné odolnosti strážných útvarů; ' 

j!im, jediným štítům bezpečnosti ostatních národů 
světa, falešnými hesly neztěžovat zřídit se důkladně i vo- 
jensky; 

získat jim času, aby skon*solidovat se mohly důkledně 
všemi směry života národního, politicky i hospodářsky, 
dříve než N ě m c c t v o se vzchopí; a tudíž 
zeslabit poraženého násilníka tou měrou důsledně aby 
nebyl s to vzchopit se znovu, dokud stráže světového 
míru nestanou se platnými činiteli pro případy potřeby. 

Zájem náš národní, specielně, ukládá povinnost 
našim zástupcům na konferencích světových, hájiti tyto 
podmínky svobodného vývoje našeho do pohledních dů- 
sledků, ncslcvovat a neustupovat, kdekoli sleva či ústup 
od práva zavinit by mohly budoucí těžké národní ztráty. 
Mohou tak směle u vědomí, že mocnosti světové dobře 
jsou si vědomy zisku z národa, jehož pouhá trpná bytost 
ochromovala moc centrálu v zápase světovém. 

1 po vojně zůstaneme na hrdle Němectvu. Zájmy naše 
s německými nejsou slučitelný. Praha-li mocna ďlei práva 
a životních zájmů, jsou Berlín s Vídní nemožný. Už pouhá 
zeměpisná poloha Prahy nepřipouští jinak. Chce-li se 
Praha udržet musí ovládat Labe až k ústí , a Dunaj od 
Řezná po Budín. Dohoda, chce-li se zbavit rivality Ně* 
mectva na souši i na mořích, nemůže si přát leč silný 
Český národ ve; středu Evropy na úkor Němcctva Je tudíž 
reciprocita zájmů našich a dohodových mocností, a naši 
zástupcové na konferencích mírových mohou směle vy- 
stupovat. — — 

Idea »nárazníků« je prostinká a snadno pochopná: 

Němectvo okrouženo bude kolkol drobnostáty, z nichž 
žádný o sobě není - to ohrozit jeho bytnost. 

Drobnostáty jsou však předními strážemi — za pří- 
padné vojny ale předvoji — tří velikých dohodových 
skupin zájmových. Za každou ze skupin drobnostátů tudíž 
mohutná opora. 

Každý z nárazníků dobře zřízen; hospodářsky i poli- 
tický silen a 'schopen zadržet případný útok Němcctva. 

'ji 



Nárazníky jsou navzájem v&zósny íederační smlouvou 
hajanou. Kdykoli kUcrýkoLi z nich napaden, ostatními 
bez průtahu je posilován případní' celou brannou mocí. 
Vrchní řízení obrany (ať hajebné či vojensky útočné) je 
vždy v tom případu vůdce nárazníku napadeného. 

rdcří-li veškeré Némeelvo. ainobo část jeho rozhodnou 
přemoci, tak že by celá federace nárazníků nestačovala 
odolat, jsou všecky mocnosti zavázány solidárné vyvstat 
vestovou mocí. Už hrozba Uikového návalu dovede kazi- 
míra držet na uzdč. Nárazníky stávají se tak nnetýkavkami«. 

Nárazníky jsou tedy celkem taras o ježený, za nímž 
íná rodové bloků 'světových bezpečno se mohou vyvíjet, 
případné i klidné odzbrojit. Záleží,, jak budou vystro- 
jeny. Třeba pomnít, že nestaví, se d/nes pro pokolení ny- 
JiéjšL chvilkové jen. nýbrž pro celou řadu jich. seč lze 
pro tisíc následujících let. 

Na drobnostáty kordonové čáry nehodí se všecka 
hesla světového míru. V vojenských věcech nelze je tak 
zhola sprošťovat. Má-li množstvo veliké Obce sobe smet 
hovět, musí stráž být; opatřena, dobiv zřízena, s dostatek 
silná. Nezřízenost vojenská v čáře blokových před vojů 
i blokům mohla by se státi osudnou Nárazníkům nedosta- 
tečným určité. 

Varoba naše- není snad zámluvou militarismu. Voj- 
skové zřízeni a vojsko stálé nejsou týž pojum. Dobré zří- 
zení má usnadňovat, vy vstat rázné v čas. kdykoli nebez- 
pečí zavolá. 

Takový i rozdíl v politice válečné a vojenské Kdežto 
válečná žene do vojny, musí vojenská umet případně 
stejnč prospésnč i vojnu zamezit. 

»Nárazníky« jsou prostředkem z arsenálu vojenské 
politiky. 

Vysvětlivka mapy čís. 5. 

I. Východni či Soušový blok zájmový. 

Nárazníky: Dolnolabsko, s Hamburkem, lit emským 

přístavem. Luneburkem. Neutrální stát. Hlavni 

světové tržiŠté soušového pásma- na Severním 

moři. 

> 

22 



Odrolabsko. s Lubekem, Zvěřínem. Berlínem, Dčví- 
ntm a Sťetinem. Politicky odněmčený 'svobodný 
stál. Střižna horním Labi, Šumavě (Nábč), Střed- 
ním Dunaji. 

Čechy. Hlavní bojová fronta vůči Némecťvu. Stráž 
'na horním Labi, Sumavč (Nábě). Středním Du- 
naji. 

Středomezí. Spojka mezi Cechy a Slovinci. S Lin- 
cem. Solnohrady a Vídní, zbavenou politického 
významu. 

V případe útoku německého je frontou vojsk 
srbských, vojsku českému přidělených. 
Posilci v pozadí: 

Nordický svaz (Dánsko. Norsko. Švédsko, Finsko) 
pro Dolnolabsko a Odirolabsko. 

Polska pro Cechy. 

Srbsko pro Středomezí a Cechy. 

II. Pásmo Středozemní (Románské). 

Nárazníky: 

Belgie s Lucemburskem: rozšířená až k Rýnu. S Ko- 
línem n. R. a Kobyla nci, s předmostími na pravém 
břehu Rýma. 
Francouzské Porýní: s Meltami. Mohu čí (předmostí 
na pravém hřqhu Rýna s obou stran Mohanu), 
Stra/.búrkem (předmostí na pravém břehu Rýna). 
Osvobozený Elsals s Lotrinskem a územím se- 
verně odtud až na pravý břeh Možely do ústí. 
Švýcarsko: Zvětšené Vorarlberském a severními Ty- 
roly s [inomostím a Kufšteinem (Hvoždanem). 
Posilci: Francie pro I3elgii, Porýnsko francouzské 
a Švýcary, 
Itálie pro Švýcarsko. 

III. Pásmo Širomořské (anglicko -nizo- 
zemské). 

Nárazníky: 

Nizozemsko rozšířené na východ až k pomezí Olden- 
burska, s Osnabrukem. 

22 



Vezeransko: L j. Oldenbursko, Hanoversko, Brun- 
švicko a svob. město Brémy (bez přístavu, jenž 
do Dolnolabska). 

Území světového obchodu. Pod zvláštním- 
protektorátem anglického bloku zabezpečuje ob- 
chodní spojení státu středoevropských fee zámořím 
svétovým. — V rukách německých území Uito 
byla prostředkem politické moci. V anglickém 
dozoru mizí pro nás význam politickonepřátelský. 
Posile em: vsecken blok anglického jazyka. 

* * 

* 

Maďarsko stanu se rovnoprávnou součástí soušového 
bloku. 

Německo. Po dobu dokavad zůstane sousedem nespo- 
lehlivým, protože věrolomným, vyloučeno bude ze 
všech svazů světových pásem. Pod společným tedy 
střehem sousedů všech. 



24 



/« 




Diktát vytouženého míru. 

(K tomu mapka obr. 5.). 

Třeba smiřovat sei s ideou, že národy slovanské po- 
škozuje všeliký separatism. I v životě jedince člověka je 
nemístná ješitnost škodlivou. V politice mohla obstát, dokud 
pokládaly se státy a národy za majetek jednotlivců, rodové 
dědictví. Tak vlastně začala doba »pánů« a rozvratu 
»Obcí«. t. j. republik, či »slav«, jak za stará říkali. 

Nezřízená ctižádost Otíků byla nejvydatnějším z pro- 
středků politické dobývačnosti Němčíků. Všelikému útoku 
Němcictví předcházela — po vzoru římského imperialismu 
— snaha, vydráždit osobni ješitnost a žárlivost v řadách 
ná.rodů a nárůdků. vyhlédnutých za kořisť. Právě v ná- 
rodech s vyvinutým smyslem pro Osobní svobodu mohlo 
se politickým podkopníkům nejlépe dařit. Nemůže hýt 
pochybností, že celý východ a sever vně někdejších hranic 
Rima, býval před dvěma, tisíci léty jedinou politickou 
»Slavou« t. j. dohodovou sdruhou národů, tam přebýva- 
jících. l T ž i to nrpnámn o tehdejších poměrech východo- 
evropských, lomu nepřímo nasvědčuje »Kdc dohoda*, tam 
mírumilovno>st. klidno v národech. Žádná potřeba světo- 
borných podniků; žádné -světoborné převraty. Nebylo-li 
převratů na venck působících, nebylo ani podnětů, psáti 
o nich v dějinách. Odtud neznámo, naprostá historická 
tma. dokud vně římských hranic přidržovaly se národy 
politické formy »Slavy« (dohody. Obce), a Sláva obsího- 
vala národy tamní všecky. »Hisrtoric« začala okamžikem 

25 






o^ 



rozpadu Slávy. Rozkladem, vneseným do jednoty říman- 
skýra heslem státnickým: » rozděl — ovládneš*. Dobyvatel 
zaznamenávat si začal svoje úspěchy pro politickou po- 
třebu 1 

1 stopy někdejší jednoty jazyka, pokud v núzvMch 
topických se zachovaly, jsou dokladem někdejší politické 
dohody evropské. Nic >nového« pod sluncem Vše se v dě- 
jinách lidstva opakuje! Kde dohoda a jednotná forma po- 
litické správy, tam vnitrní styky obyvatel jsou volnější. 
a potřeba i jednotného jazyka živější. Netřeba ani. aby 
národy původem byly téhož kmene. 

Svět navazuje dnqs na dobu před dvěma tisíc* i lety. 
Temné, leč přece udržela Se na světě paměť na » věčný 
mír«, jenž druhdy, a po velikou řadu věku patrné v určité 
části světa vládl. Bezděky vrací srn svět do rusla idiri vše- 
lidských. Nelze ani. aby lidské počínáni vyjádřilo se i teď 
jinou formou. Vrací se u vědomí lidské bezděky i zkuše- 
nosti, že »Slava« t. j. dohoda politická, jest nejpevnějším 
základem trvalého míru Veliké bloky politické, že málo 
jich, snáze mohou se dohodnouti o prostředcích mír hájit 
a udržovat. Zkušenost s »Němectvím«, založeným na lulsle 
panství jedinců, ať rodu či národu, znovu žene svět do 
prvotních kolejí politických. Nemá-li idea skončit znovu 
fiaskem třeba pokončit i s výtvorem doby nezdaru: škod- 
livým separatismem článků na úkor celku. 

český. Polský. Srbský. Ruský. Švédský, Dánský i 
Řecký stát o Sobě nejsou už mysl i tel n v vně společného 
svazu zájmového. Doba separatismu přestala zánikem 
panstev a idey poddanství národu jednotlivým rodům. 

Zi\ slovanských národu máš jediný nejlépe chápal 
význam všeslovanské idey. tolik blízké idei Soušové. Ne- 
přetržitý řetěz bojů s dravým Němectvem zbystřil jeho 
soudnost politickou. Vycítil nezbytnou potřebu hromad- 
nějšího tělesa, co opory v zápasu. Opory, arci, v totožnosti 
zájmové. U nás vědomí téhle potřeby scvšeobecnělo, kdež- 
to v druhých kmenech slovanských, se skrovnějšími zku- 
šenostmi, sotva osvícení jedinci chápou plný význam ne- 
zbytné přerody vůdčích idcí. Z toho vtiiké nesnáze, a 
pramen staré slovanské škodliviny: politické pochybovač- 
ovi o výsledku. Doufejme, že světová vojna rozmnožila 

26 



,počet osvícených hlav. zkušenosti, jí nabyté, že poučily 
pobratime? o nezbytnosti, zasadit se na mírových konfe- 
rencích o konečnou spasnou dohodu, především mezi 
Slovany. Události na Rusi ukázaly cenu vzájemnosti a vý- 
chovy všeslovanského ducha. Jakých služeb prokázalo tu 
jájdro našinců největšímu ze slovanských národů! A jakých 
škod natropila z vtjnči umele živená žárlivost mezi Slo- 
vany! Nebylo by Rol šc v ismu mezi Slovanstvem, kdyby 
všeslovanská idea byla v něm zakořeněna stejně všeobec- 
ně, jako v junáeké. národně slovansky smýšlející mládci 
» legionářů « našich Slovanské a slavanské smýšlení, se- 
všeobecněné, bylo by nejpůsobivější přehradou nepřátel- 
ským pokusům, rozeštvati bratrské národ}' dosavadními 
hesly a prostředky Němectva: žárlivostí, vzbuzovanou 
v národech. 

Nebylo by žalostného sebevražedného zápasu mezi 
Poláky a »Ukrajinci« Rudé i veliká potíž přesvědčit zá- 
stupce východních kmenů slovanských. že\ jedinou zárukou 
blahobytu a trvalého pokoje budoucího je právě odhodla- 
nost, umrtvit v sobě pošetilou separatickou dravou zpan- 
štělost, zhoubnou to pozůstalost, po přežilém Němectví. 
Nahlédnout, žej každý z kmenů slovanských je pouhým 
článkem celku Slovanstva, a že zájem životní káže všecky 
páky mVsadit. aby každý z nich na svém místě byl sku- 
tečně s to, colku a tudíž i všem článkům jednotlivě prospět. 
Za dnešních a budoucích poměrů neobejdou se Cechy 
bez opory o bratry Poláky a Srby. všichni pak bez opory 
veliké Rusi. Rovněž pak všichni bez odolných Čech. 

Obtížno bude přesvědčit rozvaděná bratrstva, že mír 
jejich bude závislý na řádné výstrojbě českého pře,dvoje 
Slovanstva. Obtížno přesvědčit, že nezbytnost doby káže 
zrušit právě ty sporné teď politické meze mezi nimi všcimi. 
7jč, bude třeba stanovit pouhé meze hospodářského ma- 
jetku jednotlivých našich kmenů, a že kmenové meze 
mohou být mezi námi pojmem pouze geografickým a sprá- 
vovým, že všecko Slovanstvo splynouti musí časem v je- 
diný národ. Všem živ jedinou vlastí politickou musí být 
celé prostranství od Šumavy až po Bajkal či Tichý Oceán. 
Cas že nastal, uvésti bratrství 'slovanských kmenů v praksi 
životní. Jak bylo za stará, před dvěma tisíci lety: »Slavy« 

27 



í 



že třeba docílit. Varovati se chyb, zavinivších vznik id.<y- 
'středověkého »Němcctva«. — 

Budoucí správní území slovanského bloku, »Obec 
Českého Národa« zůstane, čím bývalo na Labské a šumav- 
ské čáre: předvojem a přední stráží východní »Slavy« ná- 
rodů. A jest ffeba náležitě je vystrojit, aby za ním klidnó 
a bezpečné př(/d nepřátelským přepadem kvésti mohlo 
ovoce 'světové války, svalový mír. 

Opatrnické heslo Říma, aby pro vojnu se opatřil, kdo 
mír chce udržet, novými poměry nikterak nestává se zby- 
tečným. Právě tkyta sl- jedinečná příležitost důkladné 
napravit v čem bylo hřešeno, opatřit se. aby nás Němec- 
tvo nemohlo nikdy více životně ohrožovat. 

Yálcčnicky vyloženo, zní římanské heslo tak: odstra- 
nit, co nepříteli usnadňuje útočit a nám brání hájit se 
prospěšně; opatřit, co nám usnadňuje kazimíra povalit 
a ztrestat. 

Právfl na mírovém sjezdu bude římanské heslo hlav- 
ním vodítkem při poradách. Povinností každé ze stran 
bude, vyložit svoje zkušenosti a svoje podmínky trvalého 
bivzpeď. 

S našeho hlediska — českého slovanského i pásmo- 
vého — káže římanské heslo takto: 

1. Odejmout Nčmccf \ u základny vojenského obchvatu 
y boku a týlu našeho území. Vymítit odtud i poslední 
stín politického Némectva. Zbavit nás trvale nebez- 
pečí vojny na třech frontách Zredukovat nebezpečí 
vojny na frontu jednu, snadno hajilelnou. nepřítele 
obchvacující. Opatřit šimká záda s volným. Širokým 
přistupištěm posilcú ze všeho pozadí, s volnou komu- 
nikací všemi směry; 

2. opatřil a zařídit spolehlivé opory strategické v blo- 
kách ; *• 

3. odebrat Němectvu a zebezpečit sobě příhody a pře- 
' chody přírodními překážkami horskými "i vodními; 

naklást Německu seč nejvíce tikových překážek; 

4. odejmouti Němectvu sec nejvíce pramenů početní síly 
váJečné; určitě vš <cko. co v posledních stoletích ná- 
silné bylo zněmčováno; 

5. odejmout Němectvu, co i hospodářsky posiluje jeho 
dobývačnost, aby nikdy více nebylo s to vzchopit.se 

28 






» 



úspěšně na výboj. Kěmectvo nikdy — ani to dnešní! 

— nebylo »narodem« ve smyslu ostatních národu. 

Bylo vždy pouhou ideou rodových usu rpá toru. Ideou 

»Němectví«, oporou loupeživosti rodů. 

Ze zálsad těch vyplývá úkol našich zástupců na mí- 
rových poradách: 

Nezbytnost, obě Lužice i Slezsko (t. z v. Pruské) 
vrátit do svazu i správy Cdské Obce Národní. Východní, 
zaoderskou čá'sť, z většiny polským živlem zalidněnou, 
klidné, lze přenechati Polské Obci tak, aby hranicí mezi 
občma Obcemi byly střodokraty. t. j. střed toku Odry. Tím 
získá se li široká opora Cech o slovan'ská pozadí Na jihu, 
na středním Dunaji a ve východních Alpách musí být 
/zrušeny německy politické útvary všecky. Poříčí Dunaje 
v té oblasti třeba osadit 'slovanským obyvatelstvem Vídně, 
a zpě>t povolanou českou i slovinskou emigrací, která by 
k tomu byla svolná. Celé levé pobřeží Dunaje nezbytno 
je vtělit do Ccyské Obce; k tomu na pravém břehu náležitá 
předmostí (viz obr. 5.)i 

Jižně Dunaje zřídit novotvar, ryze obchodnický svo- 
bodný stát, »Střcdomezí«, pouto mezi Českou a Jiho- 
slovaniskou Obcí se správou čdskoslovinskou tak. aby 
v západní (rakouské) části převaha správy byla česká. 
ve východní (uherské) jihoslovanská Za případné vojny 
s Němectvem náleží vojenský lid rakouské Časté do vojsk 
správy vojsk českých, driťhái do srbských. 

Hranice Lužic je nezbytno posunouti k západu až 
k Labi, od dnijšní hranice Cech až po dnešiní 'severní hra- 
nici Saska u Střehly (Střehla), severně od Rjezy (Riesy). 

Labskou bránu na severu Cech a průchody Krušno- 
hořím z Cech do Saska sluší zabezpečit záborem někdej- 
šího Hvozďanska a Nižanska, v mezích na obr. 5* nazna- 
čených, od sevcf-r^meze Doninska lehkým obloukem k zá- 
padu přes sběrní meze Zavidovska (obého) až k východ- 
ní mezi občT Marienberské. kde nová mez vtéká do ny- 
nější českolsaské. . 

Zkušenosti světové války poučily, že vlastní hřbet 
Šumavský ncjlze už pokládati za bezpečnou ochranu České 
kotliny. Do pásma hajby Cech vůči německému přepadu 
a náporu je nezbytno zahrjnouti celou západní podnož 
Českého lesa i Šumavy, na jihu až k Dunaji mezi Pasovém 

29 



a Rezmm, -na západe až po Nábu a Haide Nábu s celou 
Smrčinou (západní mez někdejšího Chebska, leC s celým 
západním hřebeinem Smrčiny). České přední stráže na 
dnešní ba janské (t. j. »bavorské)« čáSsti Dunaje, a Nábč 
získají Soušovým silám Oasu, rozvinouti se na šumavé 
a provalili se (připadne) tamními průsmyky, hájit vlalsť 
účinněji na půdě Němectva. 

Za žádných podminrjc nelze upustil od požadavku, 
aby na jihu zabezpečeny byly Čechám trvale spojky s Ja- 
dranem, ďrným mořem a solí solnohradskou. Cechy bu- 
doucnoisti naprosto se neobejdou bez državy středního 
Dunaje a dostačmých zámostí na něm, v prostoru od Řezná 
až po Budín, obou budoucích hlavních celnic Českých na 
jihozápade i jihovýchode. 

Střední Dunaj jo pro Českou Obec národní veledůle- 
žitou podmínkou národohospodářského života. I pro případ 
politické potřeby hospodářského nátlaku nu kazimírské 
Némcctvo. Strpčt i nadále bezprávnou německopolitickou 
osadu na Dunaji v označeném prostoru bylo by páchat 
znovu sebevraždu. Svobodná Praha je nemyslitelná, 
nevládne-li neobmezeně na středním Dunaji. Némcctvo 
dobře to vystihlo kdysi, když tudy vetřelo se mezi pobra- 
timstvo CeskíVsloviinské Strašlivých násl.dkú tohoto vpádu 
Némertva pocítili jsme ztrátou^své svobod v a politickými 
fiasky po celou dobu dunajské nadvlády Vidné. 

Nesmí se více přihodit, aby mezi námi a Jihoslovan- 
stvem bylo nepřátelského klínu ideového 

Dunajskou cáru tamní třeba důkladně zabezpečit. 
Tam přeaevším třeba silných českých trvalých posádek 
s širokými z^lmostímli Tu přede/vším třeba pamatovat vrt- 
kavosti Lidské, a zabezpečiti tudíž kdy a dokud je příle- 
žitost tak jedinečná. Pamatovat že nepracujeme pro po- 
kolqní nynéjší, nýbrž pro všecka budotfcí. •Jim je třeba 
opatřiti klidný bezpečný rozvoj. Tu až žalnotjdst. že ne- 
dostává se nám pomůcky, Mojžíšovi a Hcbrcjstvu jeho 
druhdy tak prospěšné: módi přečkat dobu. než by vymř\|1o 
pokolení chabé dlouhým otroctvím poddajnosti a ohiedář- 
ství z osobních příčin přivyklé. 

Nezbytností je pro ná!s država měst a širokých zá- 
mostí: v Bavorsku Řezná a Pasová, v Rakousích Doliny 
(Tullnu) s celým hejtmanstvím (po pravém břehu řeky) 

30 

/ 



Medlickým (Mólk)) a sv. Hypolitským až po pruh území, 
provázející rovnoběžné trať železniční z Peklar do Vídně, 
na 10 km vzdálenosti jižné od dráhy, až po hřeben Vídeň- 
ského Lesa. Odtud pak podél hřebímu k západnímu lemu 
vlastní obce Vídenské a tu, s. výlukou Vidné, obloukem 
k severu do Nusdorfu (Nouzová), jenž připadne České 
Obci Dále; kraj Hainburku a Mostu n. L. 

Na dnešní pude Uřu.r je nepostradatelným chránítkem 
českého Středního Dunaje územní pás na jihu veletoku, ob- 
sahující cqlé Možaftsko (Mosony) s Hansagem, Komáren- 
sko. Ostřihomsko a pravobřežní část stolice Pešť-Pilišské, 
s hradem i méstem Budínem. 

Východně za Dunajem přicházejí k platnosti ohledy 
na bezpečí vůči dravému paísořitnickému Maďarstvu. Cara 
hraniční, kolportovanou dnos mapou doporučovaná, nikte- 
rak nechrání naši Slovač. Maďarstvo nebude drženo v me- 
zích slušnosti, nezabczpečí-li si Cechy přechodu přes 
Tisu a možnosti ohrozit kazimíra i v zatřsanské části jeho 
vlasti. Nelze také ostavit silné slovácké osady v Piliši a' 
Zabločsku (Sabolrs) osudu, propadnouti trvalé maďarisaci. 
Třeba upraviti tu jižní hranici České Obce Národní tak, 
aby běžela <k\ Budínu, s výlukou l\(šťské obec méstské, 
leč zahrnujíc želczniiei Pešť — Szolnoekou až na jih obce 
Piliše. odtud pak ostrým obloukxm k severu na hranici 
Heve»še a napodél 'stoliční meze jižní do Zátiší Další mezí 
až po Tisza Eszlar tvořit musí východní břeh řek v Tisy. 
Od Tisza Eszlaru odbočuje hranice od řeky východním 
směrem podél jižních mezí obce na jižní mez slováckých 
obcí Nyiregyházských. a odtud přímočárne k ostrému ohbí 
TLsy východně odtud Dálrj k severu pak podél pravého 
břehu řeky k východní mezi obce čapu. kde spadá v jedno 
s východní mezí I&pušanské obce a přímočárne k jz. cípu 
obce mésta uUhorbdu Odtud, mésto Užhorod vylučujíc, 
podél sevetwýchodnfch a východních mr/zí obcí 'slovác- 
kých až ke Stro-psfcu. S mezí stolic Zempli.nské a Spížské 
vpadá pak do hranic dnešní Haliče. 

Na zábor prostranstva východně k Marmarošské Sihoti 
nebylo by rozumno pomýšlet. Z důvodů národnostních 
i strategických. Tam obvod již Ruské Obce. Chvost, tak 
vyčouhlý, nebylo by ani lze úspéšně hájit Lépe opatřeny 

31 



budou v tčch krajinách naše Cechy, usadí-li tam — a tudíž 
i jižně hlavního hřebejne Karpat — posádky svoje za míru 
již 'sama Rus. Zabezpečí se tak, nejlépe od počátku hned, 
případJié výpravy k jihu, součinnost ruských sil s našimi. 
Doslovem zmínka o názvu našeho » státu « po stránce 
politiky. Není prozíravo užívati názvu, zeslabujícího vý- 
znam národa. Ncjradno nazývati suit náš ve smyslu ně- 
meckého hé*>la »rozděl — ovládneš*. Patnáct set let snaží 
se nepřátelstvo naše dokazovati světu, že Cechové a Slo- 
váci nejsou totožni. Ykořerál u nás i jed ješitnosti a žárli- 
vosti snahou nepřátelstva našeho, loučit národové i Cechy 
od »Moravcú«I Malicherno by bylo, leč i nebeznečno do 
budoucna, začínati novou dobu názvy námi zaváděnými, 
jež zjevně, úřadně takřka, potvrzovati se zdají oprávněnost 
německých snah a záměrů. Poučme Slováky naše i celý 
svět, že není rozdílu mezi námi, že všickni jsmci Cechy, 
od Šumavy až po Užhorod, že všecko správné je nedělitel- 
ným celkem Obce českého Národa 1 






32 




Vysvětlivka : 

.........i /skladně nimackomaďarskýeh útoků oboSvatnych. 

% &&3& N*utrilnf státy. """pM!>.V-y,f 

XíLlŽA Skupiny nénackomeoankiho útoku. 
4-~ Smiry útoku. 



Měřítko /S.OOOOOO. 

1M »° W 

—i » »■ 



JJ o_ joo^.^' 



fl/l/VÉ/j KUFFNtR. 

Idea Útoku • Přepadnout, rozdělit, obklíčit o přesilou jednotlivé potři t 
vojenské sily Cedí .Mcrovy a Slovače prvé na mohly by jc 
spojit.'- A prvé nei by přispět mohlo ostatní Slovanstvo. 



[APKA Č 2 



ZÁJMOVÁ PÁSMA EVROPSKÁ 



I. lijmovi tišino Souiovi 
ilL • • Jřředoiemni 

X. • ■ Siremehki 




\PKAČ3. 



STŘEDNÍ EVROPA 

V ZÁJMU ŠVOVÉHO MÍRU. 



Soustava politických 
„NETÝKAVEK 

(NÁRttZNÍKY.J. 




\PKA Č. 3. 



STREDiNt EVROPA 

V ZÁJMU SVĚTOVÉHO MÍRU. 



Soustava poliKických 

„netýkavek* 

(NÁRAZNÍKY.). 




Hfiriui Kuřme* 



České lidové krcfoíuapeciwi a onSlíivarlat 

(Josoí Springcr) Prcfta, JilsZuá 24. 

Filiálka na Král. Vinohradech. 



Sborník cizí prosy: 1. JACK LONDON: Povídky 
jižních moří K 

II. DE STNDHAL: Život Napoleonův f 

DVOŘÁK Dr. RUD.: Čína. Popis říše, národa, 

jeho mravů a obyčejů. Šest vyobr. „ 

IBL prof.: C. Methodická učebnice čes. těsn. díl I. n 
JESENSKÁ: Z nepřístupných zahrad. Prosa , 
KAUSEK A: Pomocné tabulky ku vypočítávání 

přesné míry „ 

KUNSTO VNÝ OL: RukovčC íranc. výsl. a pravop. w 
MACEK: Povídky z východu 
MACH: Malá učebnice čes. tesnopisu n 

MÁCHAL: O českém románu novodobém. 6 před. , 
MARLITTOVÁ: Princezna ze stepi. Román , 
NAUMANN: My a jiné básně 
NEVŠÍMAL: Právo autorské váz. 
PELIKÁN A. J. VLADIMÍR: Trnový věnec w 
PETIT: Návod ke konstrukci aeroplanůV „ 

Řád živnosten. Vyd. text. šest. T.REl /T v v^z. „ 

SVOJSÍK: Základy junáetví, Návoďpro' \\ $ h& 
české mládeže váz. •■' 

(Celá knihovna dosud vyšlých svaz' !5rr*:lu* 
náctví obsahuje 9 čísel.) J * 

ŠTEKL JOS.: Domácí léčení lázeňské, karlovar- 
ské, lázní Mariánských, Františkových w 

WILSON W.: Nová Svoboda. Přel. Ig. Schulz. 
(Každý Cech by měl čísti.) „ 

VOSPÁLEK: In margine (Poznámky a dojmy 
starší i nové) , 



2*00. 
6'50 

1'50 
350 
4- 

-•80 

r— 

ť80 

-*80 

2- 

2-- 

4'- 

V— 

-•60 

3- 

3 — 

10-- 



-•20 
3*- 
3- 



KnibtMkárn. Zdenek Binko y Pnut II, Vodičkova 22. 



DB 

215 

K78 
1913a 



Kuffner, Hanuš 

Nas stát a světový mir 



PLEASE DO NOT REMOVE 
CARDS OR SLIPS FROM THIS POCKET 



UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY